|
|
Analýza příčin a povahy etnických konfliktů
Kohout, Jan ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat příčiny vzniku etnických konfliktů a některé jejich charakteristiky. Porovnáním s neetnickými konflikty bylo zjišťováno, zda existují rozdíly v mechanismu vzniku těchto konfliktů a zda tedy existuje prostor pro hledání příčin vzniku etnických konfliktů v samotné etnicitě. Výběr zkoumaných příčin je výsledkem diskuze literatury v první části a reflektuje směr, jakým se výzkum vnitrostátních konfliktů ubírá. V jednotlivých analýzách je pomocí statistických metod zkoumán vliv nezaměstnanosti mužů, úrovně Indexu lidského rozvoje a jeho varianty se započtenou nerovností, lidských práv a nakonec i vliv občanských válek v okolních zemích. Také je porovnána intenzita obou typů konfliktů a vliv Indexu lidského rozvoje na počet let strávených ve válce. Právě komparativní charakter práce napomáhá pochopit pravou příčinu vnitrostátních konfliktů a ukazuje, že mezi etnickými konflikty a neetnickými žádný rozdíl není. Práce je empirického charakteru, a tak se i vymezuje vůči jiným kvantitativním výzkumům konfliktů, porovnává dosažené výsledky a hledá objektivně co možná nejlepší úroveň analýzy tak, aby poznatky tohoto typu výzkumů měly hmatatelný přínos.
|
|
|
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
|
|
|
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
|
|
|
Kolektivní pamět a nigerijská občanská válka v nigerijské diaspoře v Dublinu
Ojo Omorodion, Nick ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
1 Anotace Diplomová práce se zabývá kolektivní pamětí nigerijské občanské války u lidí žijících v nigerijské diaspoře v hlavním městě Irska Dublinu. Autor na vzorku 19 lidí nigerijského původu zkoumá jakým způsobem jednotlivci tvoří svoje individuální vzpomínky v rámci širší kolektivní paměti v diaspoře. Respondenti jsou rozděleni do skupin na základě dvou parametrů. První je jejich etnicko-regionální původ v Nigérii a druhý příslušnost k první nebo druhé generaci imigrantů v Irsku. Primárních data jsou nashromážděna metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro zpracování dat je využito metody komparativní kvalitativní obsahové analýzy, přičemž autor zohledňuje dvě roviny rozdělení respondentů. Práce teoreticky vychází z teorií pamětí, konkrétně kolektivní paměti. Dále téma teoreticky vytyčuje koncept diaspora. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují tvoření jedincových individuálních vzpomínek a v čem se liší kolektivní paměť zkoumaných skupin na základě výše zmíněného rozdělení. Sekundárními cíli práce jsou charakterizování nigerijské diaspory v Dublinu a problematika vlastní identity u první a druhé generace migrantů.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Value of Territory: A Critical View on Natural Resources Being a Cause of Ethnic Conflict
Okonkwo Gattuso, Nicole ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Bc. Nicole Okonkwo Gattuso Abstrakt k Diplomové Práci Abstrakt Klíčová slova: Cenná teritoria, nerostné bohatství, region Delta Nigeru, etnický konflikt, separatistická hnutí. Biafra. Tato studie se zabývá etnickým konfliktem ve Federální Republice Nigérie. Hlavním záměrem této práce je analyzování cenného teritoria, Delty Nigeru, a jehož možné důsledky na etnický konflikt v zemi. Mimo to, geografický jiho-východ se snaží o oddělení území od zbytku federace, z důvodu, že populace Igbo, která tento geografický region obývá, je nespokojena s nerovnými možnostmi oproti ostatním etnickým skupinám v zemi. Dále, jakmile se jiho-východ, kterému se také říká Biafra, oddělí, a tím pádem vznikne Republika Biafra, je velká pravděpodobnost, že se dolní jih oddělí is nimi, protože mají blízko jazykově, ale také kulturně, a nabožensky. Federace tento fakt odmítá, protože většina celkového příjmu federace, asi 80%, pochází právě z toho regionu. Pokud by se federace tohoto území vzdala, přišla by o veškerý příjem. Závěr této studie dokazuje, že pokud bude separatistické hnutí násilně potlačeno armádou, hnutí se bude radikalizovat a objeví se znovu s větší intenzitou, z důvodu větší nespokojenosti místních obyvatel. Místní obyvatelé utvořili několik hnutí, která bojují za mnoho odličných věcí, od environmentalních problémů,...
|
|
|
Conflict Dynamics in the Power-sharing Postconflict States
Podhorský, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Sdílení moci se stalo častým nástrojem řešení konfliktů a postkonfliktní rekonstrukce v hluboce rozdělených plurálních státech. Přestože ve většině případů model sdílení moci selhal a byl zrušen během prvních let po svém zřízení, v současnosti existuje několik států, ve kterých konkrétně konsociační model sdílení moci přetrval a je považován za úspěšný. Tato práce si klade za cíl určit dopady modelu sdílení moci na dynamiku konfliktu z dlouhodobého hlediska. Zároveň je sledován vývoj modelu sdílení moci a dán do souvislosti s konfliktní dynamikou. Kvůli vývoji modelu je teoretická část zaměřena na dva modely sdílení moci - konsocialismus a centripetalismus. U každého modelu je rozpracována jeho podoba, záměr a teoretické predikce, které jsou později porovnány s vývojem v Libanonu a Burundi po občanských válkách v období od roku 2005 do roku 2019. Každé z těchto období je rozděleno do několika časových úseků, které jsou ohraničeny mírovými smlouvami a změnami, které přímo upravily model sdílení moci v daném státu. Rozdělení období do několika úseků umožňuje a usnadňuje sledování dynamiky konfliktu a vývoje modelu sdílení moci. V každém časovém úseku je analyzován politický vývoj, politické krize, konflikty zaznamenané v databázi UCDP a vývoj občanské společnosti. Tyto faktory jsou dány do kontextu modelu...
|
|
|
Postoj USA k Bosně a Hercegovině v souvislosti s utvářením Daytonské dohody
Vokálová, Daniela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bosenská válka, která probíhala v letech 1992-1995, byla co do počtu obětí a utečenců nejrozsáhlejší válečný konflikt v Evropě od skončení Druhé světové války. Do protahujícího se konfliktu intervenovalo mezinárodní společenství s ústřední rolí USA. Navzdory počáteční neochotě se v konfliktu výrazněji angažovat, se USA staly zásadním aktérem v prostředkování ukončení konfliktu v podobě Daytonské mírové dohody. Tato práce analyzuje vývoj americké diplomacie a její postoje vůči konfliktu v Bosně a Hercegovině (BaH) na základě odtajněných zdrojů "National Security Documents" zveřejněných v Clinton Digital Library. Cílem bakalářského projektu bude sledovat, jak americká diplomacie ovlivňovala dynamiku konfliktu a jakými formami se podílela na jeho řešení. Práce je časově vymezena obdobím let 1991-1995 s důrazem na analýzu let 1993-1995. Klíčová slova Clinton, Bush starší, BaH, konflikt, diplomacie, Daytonská dohoda
|
|
|
Mezinárodní mediace jakožto nástroj řešení etnických konfliktů v Africe
Láníková, Hana ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediací, jakožto nástrojem řešení etnických konfliktů v Africe. Autorka si jako výzkumné téma této diplomové práce stanovila zjištění vhodnosti a efektivnosti zprostředkování jakožto nástroje řešení etnického konfliktu v Africe. Cílem diplomové práce je poskytnout zhodnocení současné mezinárodní právní úpravy mediace, její dostatečnosti a celistvosti. Dále si autorka klade za cíl poskytnout komplexní a ucelený pohled na problematiku využití mediace při řešení etnických konfliktů v Africe, a to pomocí interdisciplinární analýzy odborné literatury, a to jak české, tak zahraniční. Autorka spatřuje svůj osobní přínos sepsáním této práce v tom, že v českém prostředí ještě problematika mediace jakožto nástroje řešení etnických konfliktů nebyla systematicky zpracována. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol. V úvodní kapitole této práce je popsán teoretický úvod do problematiky etnicity a její právní úprava. Dále se autorka zabývá původem vzniku etnických konfliktů. Druhá kapitola se věnuje mezinárodní právní úpravě řešení konfliktů. Taktéž jsou v této kapitole podrobněji rozebrány jednotlivé možné způsoby řešení mezinárodních konfliktů a je hodnocena jejich vhodnost pro řešení etnického konfliktu. Autorka jednotlivé mírové...
|
|
|
Kulturně-historická východiska politického napětí ve vztahu Vlámů a Valonů
Durnová, Denisa ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá etnickým konfliktem mezi Vlámy a Valony v Belgii. Dnešní Evropa se potýká hned s několika případy, kdy občané jednoho státu požadují odtržení. Jazykově a sociálně rozdělená Belgie je vysoko na všech seznamech evropských států potenciálně směřujících k rozpadu. Tento konflikt se stal symbolem Belgie. Dvě odlišné etnické skupiny se snaží získat autonomii po mnoho let. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda zůstane Belgie v budoucnosti unitární nebo ne. Bakalářská práce je rozdělená na tři části. V první části jsou vymezena teoreticko-metodologická východiska. Poznatky z této části jsou aplikovány v kapitole druhé, empirické části. Druhá a třetí kapitola se zabývají konkrétně případem Belgie. Druhá kapitola analyzuje belgické parlamentní volby v roce 2007, následnou politickou krizi, její příčiny a důsledky. Ve třetí kapitole jsou vymezeny faktory spojující Belgičany. Díky podrobné analýze bude autorka schopna na konci práce odpovědět na výzkumnou otázku.
|
host ::
RSS.